Když jsem vám chtěl představit nějaké ty historické lodi i na obrázcích, potřeboval jsem k tomu nejdříve i nějaké informace, jaký ten nový ruch na vodě a březích vlastně zakladatelsky vznikl.

Před více než 150 lety (1865) vznikla „ Pražská paroplavební společnost“, u jejíhož zrodu stáli zejména přední občané města Prahy. Byli to tehdejší primátor dr. Bělský a pozdější primátor František Dittrich. Do přípravy se zapojil i jeden z nejschopnějších českých podnikatelů, sám bývalý „šífák“, Vojtěch Lanna. Společnost jako ryze českou se podařilo finančně připravit, takže bylo možno přistoupit k pořízení plavidla či plavidel. Pokračování textu “České kolesové parníky. Na Vltavě i kousku Labe to všechno začínalo.” →

Byl součástí pontonové mostní soupravy (PMS). Určen pro vlek a postrk pontonových mostů a soulodí a také pro manipulace s jinými nesamohybnými plovoucími břemeny, jakož i k jízdám solo coby pracovní člun k zabezpečení činnosti vojsk na vodních překážkách. Pokračování textu “Ženijní motorový člun. Užíván bývalou ČSLA” →

Letadlové lodí vznikly původně jako řešení přesunu letadel v úloze hlavní zbraně do míst jejich potřeby. Zejména do míst (k cílům), kam letadla kvůli omezenému doletu nedolétla ze základen na pevnině držených útočníkem. Pokračování textu “Letadlová loď. Období první až druhé světové války.” →

Vasa, pojmenovaná po tehdy švédské vládnoucí dynastii, je válečnou lodí, která byla postavena v létech 1625-1628. Stalo se tak na příkaz švédského krále Gustava ll. Adolfa. Stavbu vedl holandský stavitel lodí Henrik Hybertsson. Na stavbě pracovalo celkem asi 400 dělníků, řemeslníků, umělců apod. Pokračování textu “Vasa. Jediná válečná loď 17. stol., která se téměř plně dochovala.” →

Torpédoborec představoval v době 2. světové války rychlou, obratnou a potřebně i vytrvalou válečnou loď, jejíž vznik můžeme adresovat na konec 19. století. V době svého vzniku představoval zbraň určenou k boji s nepřátelskými rychlými torpédovkami a torpédovými čluny. Český výraz „torpédoborec“ proto nemá mnoho společného se samotnou jeho výstrojí, ale vznikl jako ekvivalent anglického „torpedo-boat destroyer“ tedy významově „ničitel torpédových člunů“ . Časem se v angličtině tento výraz pro torpédoborec zjednodušil na „destroyer“. Pokračování textu “Torpédoborce: 2. světová válka” →

Korvety se v počátcích bitvy o Atlantik zasloužily o záchranu řady námořníků z lodí, které se staly obětí nacistických ponorek. Jako ofenzivní zbraň proti ponorkám ale nemohly sloužit. Byly malé, málo vyzbrojené a jejich rychlost s bídou překračovala rychlost samotného konvoje. Pokračování textu “Fregaty nastupují. Prorazily v Atlantiku jako účinné proti ponorkám.” →

Samotné slovo fregata (angl. frigate) sahá až do 15.-17. století. V té době se ovšem používalo celkem obecně stejně jako slova „loď“ nebo „člun“. Vyjadřovalo tedy předmět, který nějakou silou nese člověka k cíli plavby. Pokračování textu “Fregaty: věrně sloužily dávno před oběma světovými válkami” →

Torpédem byly obecně v historii ponorek nazývány všelijaké výbušné nálože, miny apod., takže odtud tedy zřejmě získalo jméno skutečné torpédo v moderním pojetí. Původně ale šlo zřejmě o španělský výraz vycházející z názvu ryby, která el. výbojem ochromovala kořist. Pokračování textu “Torpédo, útočná zbraň ponorek. O tom prvním na světě.” →

Již jsme spolu, vážení čtenáři, prošli kdejaké téma, ale pod vodou jsme spolu ještě nebyli. Pokouším se vám proto v dalším trochu přiblížit vývoj ponorek v době cca do konce 19.stol. tak, abych se dotkl určitých důležitějších historických mezníčků jejich vývoje. Pokračování textu “Ponorky. Historické momenty a obrázkové pelmel” →

Asi nejznámější je v této oblasti úsilí, které na jedné straně vynaložili Němci, aby své zprávy určené pro operační potřeby skrývali užitím šifrovacích přístrojů Enigma a na druhé straně pak stejně silné úsilí Spojenců, kteří potřebovali získat nejen tento samotný přístroj, ale hlavně klíč k jeho aktuálnímu nastavení. Aktuální nastavení se totiž měsíčně ze strany Němců cíleně měnilo. Pokračování textu “Druhá světová válka. Válka i o informace” →