Na svoji vytouženou temžskou barži o které jsem se zmínil, či zvlášť zmínim později, jsem vymyslil způsoby jak závlačky využít. A to pro jejich jedinečný tvar, který tím, že mají očko a jsou rozevíratelné přímo nabízí řadu možností.
Kotva:
Jako staromilec jsem již na dvou modelech plachetnic chtěl mít historičtější podobu klasických kotev. Tak jsem je vyrobil, jak je z obrazové přílohy přímo jasné. Ze závlačky rozevřené do kotevního tvaru, z naletovaných či přímo ze samotné závlačky vyklepaných „pluhových“ částí kotvy a na ně kolmých, „ pluhysměrovacích“ elementů z drátu od kola. Výsledky mne uspokojily a bylo to hotovo našup.
Sloupky zábradlí a samotné zábradlí:
Na obrázcích v příloze je vidět několik závlaček navlečených svými oky na jakž takž rovnou špejli. Povšimněte si ale, že tyto závlačky jsou na konci ukončeny čímsi ,co je rozšiřuje. Je to měděný nýt používaný u trhacích nýtů. Ty slouží ke snýtování částí, které jsou přístupné jen otvorem vedoucím dovnitř jen z jedné strany nýtového spoje. Obrázek „trojčlenka“ ukazuje,že jsem použil tyto nýty přesně naopak – k získání těch měděných, dvojprůměrových částí, tedy vlastních nýtů. Zbavil jsem je trhacího táhla vyklepáním a místo něj jsem do nich zasadil zminěné závlačky stejného průměru. Co se tím získá ? Máme zde sloupek zábradlí s okem na konci a ten má jednorázově n a s t a v i t e l n o u výšku podle volby modeláře ! Navlečený měděný nýt pak představuje spodní k o t v í c í prvek sloupku přilepený v nýtu k závlačce a k palubě. V palubě bude pro něj vyvrtán otvor pouze o průměru užší části nýtu.Širší část dolehne jako doraz na plochu paluby. Tak se zabrání vyvracení sloupku.
Na obrázcích je zobrazen můj případ, kdy závlačka, tedy sloupek, má průměr pouhé 2 mm a otvor v závlačce taktéž. (Pedig dále komentovaný má rovněž průměr 2 mm.)
O skvělém pedigu (jinak ratanu) jsem již článek napsal. Ta špejle, na níž jsou na obrázku navlečeny sloupky není jitrnicová, ale právě z pedigu, který jsem hodlal použít jako opravdové dřevěné zábradlí, místo špagátu, který je u modelářů zřejmě obvyklý. Nad zmíněnou „ trojčlenkou“ se jako zdobná ukázka klene „koruna“ (narychlo před focením ohnutá) právě z pedigu, který lze ve studené vodě nasát a ohnout tak moc, že žádné jiné dřevo by to nevydrželo. Ale ratánek po vyschnutí drží tvar a je nepřelomitelný. Zde uvádím, že se vyrábí v kulatině, půlkulatině a v obdélníkových pásech – u těchto až do cca 1,4 cm šíře . Tyto pásy lze bez problémů ohnout i přes délkovou stranu!! Pedig je totiž zcela „Chytré proutí“ ze kterého se běžně pletou košíky atp. To sousloví v uvozovkách si zkuste na netu otevřít a budete moudřejší. Třeba někdo z vás z pedigové(snadno napříč ohnutelné) pásoviny lehčeji postaví i nádherný plaňkovaný trup s „nahým“ jen lakovaným ( ratanovým) dřevem, tak jak tomu bývalo, než se začaly dřevem plaňkované trupy modelů i skutečných lodí všelijak kytovat a natírat do blejskava i nad čarou ponoru…
