Pohon lodí (i) v příčném směru

Sám pro sebe jsem si pracně shromáždil obrázky dokumentující vývoj i možnosti takových prostředků, kde u velkých lodí počal odklon od klasického kormidla, protože to potřebuje být obtékáno a tedy loď musí být již v pohybu.Tento požadavek nelze splnit ve stísněných vodních plochách,zejména v přístavech, takže je nutno použít obratnější remorkéry.

Změnu přivodilo vyřešení a postupné zavádění nových prostředků , což jsou směrově natáčecí lodní šrouby vespod lodi buď samy o sobě nebo zapouzdřené v Kortiho dýzách.U velkých lodí nová řešení přinesla i větší nezávislost nutných manévrů lodí na použití remorkérů.

Rannější vývoj používal vpředu lodi skrz ní vedené příčné tunely, ty uvnitř s poháněnými vodními šrouby, které vyvíjely obousměrný příčný tah (změnami ve smyslu otáčení šroubů). Toto řešení pohonu bylo ale z konstrukčních důvodů realizovatelné jen na přídi lodi, takž loď mohla příčně manévrovat jen přídí. Tunelové řešení bylo později překonáváno použitím natáčecích pohonů umístěných pod trupem a to nejen pouze pod zádí lodi (zde již často nahrazující klasické kormidlo), ale i pod přídí lodi. Vyšetřil se i lodní prostor, který by jinak obvyklé 1-2 příčné tunely zabraly.Prostředky vpředu i pod zádí tak již mohou sloužit k udržení přesné stacionální polohy lodí na moři k různým účelům a samozřejmě k nerůznějším manévrům  na velmi malém prostoru. Jsou využívány i v nové generaci remorkérů.

Připojené obrázky jsou natolik jasné, že k nim netřeba komentáře. Připojuji ale VAROVÁNÍ, že obrázky mohou být předmětem autorských práv. Proto pokud se k nim dostanete na mém webu, slouží pouze pro váš přehled o problematice. Nikoliv pro jakékoliv převzetí k jiným jejich účelům v původní či poopravené verzi zejména pro jejich kopírování, šíření apod. Za takové zneužití jako autor příspěvku odmítám předem nést odpovědnost.


 

 

 

Napsat komentář