Zatímco v labyrintu dílny krajana a trupového mága, Pepy D., se rodí pro mne trup plachetní temžské barže, já se snažím připravovat některé budoucí její části. Jednou z nich byl prototyp palubního navijáku, který popisuji jinde.
Následuje kladkostroj:
Temžské barže mají od špice trupu nahoru ke stěžni veden pevnostní stěh, který je napínán kladkostrojem, protože jinak logický napínák by se nehodil.
Hlavní stěžeň se totiž sklápí (dozadu) a délka kroku napínáku by nestačila. U skutečných barží je sklápění důležité, aby jinak vysoká loď mohla na Temži i Medway podplouvat nižší mosty. Tak jsem uvažoval, že se pokusím takový kladkostroj s předstihem sestrojit.
Od myšlenky k realizaci již byla cesta rychlá. Totiž ještě když jsem konstruoval napínák, předpokládal jsem, že mu otěžový buben sestrojím ze dvou sedlářských podložek nasazených s odstupem na trubce. Vzdálenost mezi podložkami by udělala buben širší a tedy pro větší množství lanka. Ale pak jsem se rozhodl jinak. Nicméně mi ideální tvar SEDLÁŘSKÉ PODLOŽKY zůstal v hlavě.
Kladkostrojové secvaknutí v mé již dost selhávající bedně mne přivedlo k úvaze, že když princip kladkostroje spočívá ve dvou protikusech, z nichž každý nese více stejných kladek vedle sebe, že jejich potřebné množství sestavím (kvůli jejich tvaru) z těch nejmenších sedlářských podložek. Stačilo použít dvě krátké trubičky potřebného průměru (z těch již vychválených hliníkových teleskopických – viz již zveřejněný článek v rubrice Jak na to) a na ně nasouvat a vzájemně slepovat na doraz zmíněné podložky systémem který znají ženy ze štrikování, tedy „jednou hladce a jednou obrace“. Střídavým nasazením 6 podložek natěsno na každou trubičku se vytvořily na každé z nich 3 kladky přirozeně zahloubené bombírováním podložek a tedy vedoucí lanko. Na „horní“díl kladkostroje jsem ještě přilepil z jedné strany pájecí očko, u kterého „vinutí“ kladkostroje začíná. Druhý konec vinutí bude končit jako „volný“ konec z poslední horní kladky. Připevněn pevně k lodi bude až po napnutí stěhu kladkostrojem.
Zdůrazňuji, že podložky-kladky se na hřídelních trubkách neotáčejí. Jsou vzájemně slepeny nejen mezi sebou, ale i ke trubce. Neuvažoval jsem totiž o tom, že by kladkostroj byl funkční, mělo jít o atrapu. Ale když jsem si zkušebně zarazil do kusu dřeva dva hřebíky prostrčené každý skrz jednu trubku a namotal jsem si mezi nimi zkušebně celé vinutí kladkostroje, zjistil jsem, že lanko po všech těch kladkách hladce klouže od začátku do konce, takže není třeba, aby se otáčely. Kladkostrojem takto (kluznou náhodou) funkčním jsem dokonce vytrhl silou jeden jinak dobře zatlučený hřebík. Abych byl upřímný, nevím, zda bude lanko dobře klouzat i po barvě až oba protikusy kladkostroje natřu, ale je mi to předběžně jedno. Pro zabudování do lodě bude skrze každou trubku prostrčeno lanko a spojeno do „Y“. Jedno lanko bude „nést“ kladkostroj a vést vzhůru ke stěžni jako stěh a druhé bude ukotveno na přídi.
Pro představu uvádím, že nejmenší sedlářské podložky, které jsem použil (Rousek, Synkáč), mají průměr 10 mm, vnitřní cca 3mm+. Šířka dílu kladkostroje je cca 13 mm. Nevím, zda existují podložky ještě menší (ty, které jsem použil, jsem měl v zásobě), bylo by to fajn. V příloze jsem zobrazil demo-verzi kladkostrojku a na větších podložkách ilustroval znatelněji pořadí nasouvání podložek na trubku do sestavy a způsob, jak díl kladkostrojku zavěsím na lanko spojené do „Y“.
Dodatečné poučení pro každého: Věděl jsem, že kladkostroj na lodi existuje, ale neprohlédl jsem si před jeho stavbou řádně dokumentující fotografie, ostatně většina kladkostrojů na nich byla zabalena do plastových obalů sloužících jako ochrana proti povětrnostním vlivům. Takže teprve dodatečně jsem zjistil, že barže mají kladkostroj jen párově dvoukladkový (proti mému tříkladkovému). Také jsem zjistil, že velmi záleží, kvůli stěhovce a jejímu zavěšení, na snížení celkové délky kladkostroje. Takže lankové zavěšení, alespoň u dolní části nahradím vsunutím dalšího letovacího očka mezi obě budoucí kladky. To mi rovněž umožní spojit dolní díl natvrdo s trupem, což mi možná odstraní (spolu se zkrácením vzdálenosti mezi díly kladkostroje) očekávaný nežádoucí efekt, totiž že by se díly kladkostroje proti sobě nehezky natáčely. Inu dvakrát měř a jednou řež… Nicméně správný kladkostroj bude opticky méně masivní, což vítám a hlavně, vím že ho lze udělat právě tak, jak jsem shora popsal (a rychle).
