Před časem jsem si jako obdivovatel staré techniky všiml na internetu obrázku jednoho historického dřevěného jeřábu sloužícího k vykládce a nakládce říčních lodí. Technika se mi natolik zalíbila, že jsem si obrázek uložil.
Po čas existence mé stránky jsem si podobné obrázky historických jeřábů ukládal nejdříve jen z pouhé záliby. Když jich ale dost přibylo, chci se s vámi o tuto oblast historie od vody obrazově podělit. Vybral jsem cíleně pouze malé jeřáby, které sloužily v přístavištích na vodních cestách, nikoliv jeřáby velké – přístavní.
Většina zobrazených jeřábů sloužila k manipulaci s těžkými břemeny obousměrně mezi břehem a lodí. Ostatní zde zobrazené jeřáby, zejména stavební, by u vody mohly svým principem působit rovněž, tak jsem je „přifařil“. Je tam také jeden holandský „šlapací“ výtah na lodě.
Chci se více zmínit o řešení existujícím před vynálezem parního pohonu, kdy pohonem byla nejčastěji lidská, příp. zvířecí síla: Většina jeřábů z této doby měla „vnitřně pochozí“ buben o velkém průměru, ve kterém zdrojem síly byl převážně stále „do schodů“ se lopotící člověk, který tak tento buben roztáčel svojí vahou .Tím byl na ose bubnu vytvořen značný kroutící moment. Ta osa byla ale zároveň i osou pro navíjecí buben s velmi malým průměrem, na který se navíjelo lano jeřábu s hákem. Toto řešení vytvářelo na tomto navijákovém bubnu tah na jeřábovém háku v řádu více násobku možné síly vyvinuté člověkem než např. při použití pouze jednoduché kladky. Inu, geniálně prostý převod změnou ramen, na kterých jedna zhruba stejná síla působí. Tento princip osvětlují zejména obrázky modelů připojené rovněž v příloze. Jiný princip pro zesílení lidské síly je použití kladkostroje. Ten je zde rovněž zastoupen, ale je to řešení, které ale nemůže být kvůli svému omezenému zdvihu použito univerzálně.
Tak a teď se již jen koukněte a kdybyste někdo stavěl dokonce diorámu, může se Vám takový historický jeřábek pro inspiraci i hodit… Přibalil jsem rovněž psí fitness action aby nám bylo na světě veseleji…..
