Když jsem vám chtěl představit nějaké ty historické lodi i na obrázcích, potřeboval jsem k tomu nejdříve i nějaké informace, jaký ten nový ruch na vodě a březích vlastně zakladatelsky vznikl.
Před více než 150 lety (1865) vznikla „ Pražská paroplavební společnost“, u jejíhož zrodu stáli zejména přední občané města Prahy. Byli to tehdejší primátor dr. Bělský a pozdější primátor František Dittrich. Do přípravy se zapojil i jeden z nejschopnějších českých podnikatelů, sám bývalý „šífák“, Vojtěch Lanna. Společnost jako ryze českou se podařilo finančně připravit, takže bylo možno přistoupit k pořízení plavidla či plavidel.
V průběhu své existence, dá se říci, že až do r. 1944, se společnost držela, překonala i období celosvětové krize v letech 1929-1933. Z pro mě neznámých důvodů se často měnily i její názvy např. Pražská společnost pro paroplavbu na řece Vltavě i Labi (1886), Pražská osobní paroplavba, Pražská paroplavební společnost a.s. Komické je, že zvony na prvních kolesových parnících nesly dokonce nápisy Pražská společnost pro pároplavbu. Ano, to písmeno á bylo skutečně dlouhé!
První českou kolesovou lodí byla loď Bohemia, kterou můžete uvidět v obrazové příloze zároveň i s její nepříliš členitou parní maketou. Sama Bohemia nebyla ale zas tak úplně česká, protože parní stroj i kotel byly dovezeny z Anglie.
Skutečně první českou kolesovou osobní lodí byl až parník František Josef I., který vyrobila v letech 1886 až 1887 Pražská akciová strojírna (bývalá Ruston a spol., tehdy občanům běžně známá jako Rustonka). Parník byl v době vzniku největším osobním parníkem na Vltavě. Délka byla 44 m a vešlo se na něj kolem 80 cestujících.
Zdroje o zmíněné společnosti uvádějí, že v srpnu 1865 tato uskutečnila první zkušební plavbu a den po ní její parník Praha zahájil lodní dopravu osob mezi Prahou a Štěchovicemi. Nemám vysvětlení, kde se ten parník vzal, kde byl vyroben apod. Vím ale, že osádku s předstihem vyškolil děčínský kapitán A. Stolz. Také vyškolil osádku další lodi společnosti, parníku Vyšehrad. Tento první Vyšehrad pak někam zmizel a byl později nahrazen jiným Vyšehradem vyrobeným v Ústí nad Labem až v r. 1938. Vím, že na obrázcích mám oba, ale nevím, který je který…
V r. 1898 došlo k tragické události, kdy na již zmíněné lodi František Josef I. vybuchl ráno těsně před vyplutím od přístaviště u Palackého mostu kotel. Zahynuly tři osoby mužského pohlaví, dva byli otec s desetiletým synem. Byly zraněny i další osoby. Loď se rozlomila a začala se rychle potápět. Následky výbuchu ukazuje jeden z obrázků v příloze. Ještě téhož roku byl vrak lodi po náročném úsilí vyzdvižen, prozkoumán znalci a bylo přistoupeno ke generální rekonstrukci. Parník vyplul s výletníky znovu na Vltavu r. 1899. V r. 1918 byl přejmenován na Zbraslav, pak v r. 1929 na Prahu a vyřazen z provozu 1970. Krátce pak posloužil ještě jako prodejna stavebnin.
Na jednom z obrázků je zobrazen také Lannův parní kolesový remorkér s vlečeným člunem.
Na jiné je pak dokonce zachycen závěrečný ceremoniel návštěvy Ústí nad Labem samotným císařem před návratem Jeho Veličenstva do Vídně.
A v naší Jedové Chýši na Výtoni to všecko můžem jako šífáci hnedka zase zapít…
