Bylo geograficky přirozené, že za naší první republiky takový druh ozbrojených sil vznikl. Naše hranice totiž činily přístupnými dva největší evropské vodní toky, tedy Labe a zejména Dunaj.
Právě na Dunaj se soustředila pozornost naší armádní složky. Na Labi naše země sousedila s Německem, naším silným potencionálním nepřítelem. Ten na této řece, která mohutněla během svého dlouhého toku přes Německo do moře, měl možnost i mít podstatně silnější nejen loďstvo, ale i samotné válečné říční lodi. Ostatně nešlo ani předpokládat, že by nějaký úder z německé strany byl veden po řece, když délka našich hranic s Německem mu jasně umožňovala vpád po pevnině.
Orientace ČS lodního vojska na Dunaj vycházela z faktu, že v této oblasti se od r. 1919 vynořil jiný nepřítel našeho nového státu, kterým bylo Maďarsko. Hranice našeho státu totiž zasahovala do značné části Slovenska, které dříve patřilo Uhersku. A Maďaři si činili na toto území nárok, což tenkrát záhy vedlo k velkým bojům mezi naší nově budovanou armádou a Maďary, a v jedné fázi věc hrozila i průnikem rudého bolševismu do našeho mladého státu.
Po vítězství a konsolidaci naší nové armády věnovala republika pozornost i ochraně toku Dunaje. Roku 1930 dokončila loděnice v Komárnu velký říční monitor pojmenovaný po presidentu Masarykovi. Konstrukce navazovala na dobré zkušenosti s vojenskou účinností říčních monitorů, které byly získány ještě v 1. svět. válce za doby Rakouska-Uherska.
Zkušební plavby nové lodi však vykázaly nedostatky, tak úpravy probíhaly až do r. 1932, kdy naše největší armádní plavidlo vstoupilo do služby. I během ní proběhly některé dílčí, spíše vojensko-kosmetické úpravy. Na začátku služby měla loď délku 47,7 m, šířku 6 m a byla poháněna dvěma šrouby na parní pohon. Nesla čtyři děla 66 mm, 4 těžké kulomety vz. 24 a mohla nést až 6 min. Po obsazení Československa byla zrekvírována nacistickým Německem a přejmenována na Becheren a později přezbrojena na německé zbraně, zejména děla a kulomety.
Dalším druhem zbraní našeho předválečného lodního vojska byly podstatně menší ale četnější říční motorové čluny. Jednalo se o následující řadu člunů OM: OMm – minonoska , OMvl – vlečný , OMd – dělový a OMh – hlídkový. Většina z nich byla vyráběna ve Škodovce Plzeň.
Tak se podívejte na tu trochu historie, kdy jsme asi ještě byli větší vlastenci než dnes.
Poznámka k obrazové příloze: Na jednom ze snímků je zobrazen (mimo článek) i tažný kolesový remorkér, který nesl rovněž název Masaryk, ale patřil Lannově společnosti, která byla mezi prvními průkopníky říční plavby u nás a drží dodnes svoji dlouhou rodinnou tradici.
