Na řadě vodních ploch vhodných pro plavby lodních modelů existuje problém s usazením lodě na vodu a její opětné vyzvednutí. Tento problém je nejživější u lodí plachetních, které mají obvykle hluboký kýl, a tedy potřebují usadit na hlubokou vodu. To však řada jinak vhodných míst neumožňuje, jelikož u břehu mají mělko.
Typickým takovým místem je známý velice krásný areál horní retenční nádrže v Praze Lužinách v nádherném prostředí místního Centrálního parku. Modelářům je znám z pravidelných zde konaných akcí. Má uprostřed i ostrůvek, který umožňuje i zvláštní formu soutěže v jeho obeplutí. Rovněž pobřežní vegetace je nezbujelá, o což se zasloužila spolupráce města s Poláky, kdy zde byla na základě jejich zkušeností vysazena speciální vegetace, která drží břeh, ale nebují. Rovněž sem ještě nevtrhli úhlavní „přátelé“ modelářů, rybáři, jelikož nádrž byla relativně nedávno vybagrována, takže se zde nedaří velkým rybám a tedy ani dlouhým vlascům.
Trochu jsem se rozepsal mimo téma, ale je to pro mne i osobní záležitost. Pátral jsem po možnostech, které by zde umožnily vstup ze břehu na hlubokou vodu, a nepřišel jsem na jiný závěr, než že je řešitelný pouze místní trvalou technickou úpravou. Věc komplikuje i kolísající hladina nádrže, která pozbyla pravidelný přítok z potoka a je tedy odkázána na svod srážkové vody z okolního sídliště.
Nicméně při svém pátrání jsem přišel na internetu na instituci „plovoucí mola“, což je věc sama o sobě zajímavá. Jedná se o modulární systém z tvarovaných plastových kostek-plováků, které se sestavují do nejrůznějších celků pomocí rohových prvků. Je to něco jako plovoucí zámková dlažba. Modul tvoří obvykle kostka cca 50×50 cm při hloubce cca 40 cm. Rozměry nicméně odvisí od výrobce. Modulárnost umožňuje vytvářet nejrůznější půdorysné tvary jako mola, zálivy, chodníky, mosty, plovoucí vory, plovoucí pracovní plošiny apod. Bližší na obrázcích v příloze. Nepředpokládám ale, že takové molo by mohlo být někde umístěno trvale jako řešení a to zejména s ohledem na stále se zhoršující situaci v „pobertovosti“ naší populace smutně poznamenané socjáálismem a to dnes ještě vršeno dravým kapitáálismem.
Vhodným řešením, které se zde nabízí, je možnost pojmout pořízení těchto „ molových“ prvků do výzbroje českého integrovaného záchranného systému (IZS). Něco takového ve výbavě systému schází. Nabízí totiž řešení dosud neřešených situací, které nastanou po odeznění lokálních přívalových povodní. Tyto prostředky mohou nahradit strhané lávky, mostky apod. Položeny na rozbahněný povrch vytvořit cestu-chodník umožňující pěším přejít suchou nohou, umožňují sestavit i plovoucí vory pro použití na klidných zatopených plochách apod.
Jen takto by se mohli dostat k těmto prostředkům i lodní modeláři a to formou zápůjček ze systému IZS, sladěním cvičení IZS s modelářskou akcí apod. Pořizovací cena je totiž mimo modelářské možnosti, zjistil jsem, že 1 metr čtvereční se při paritě FOB pohybuje cenově mezi cca 2 a3 tisíci Kč.
I tak si však myslím, že jde o málo známou záležitost, takže jsem si ji dovolil zveřejnit jako zajímavost.
