Zdá se, že tento tématický příspěvek by mohl vhodně doplnit již vydané tři články o dreadnoughtech, St. Ištvánu a italských rychlých torpédových člunech. Ostatně ho vlastně inspirovaly.
Námořní síly (K.u.K Kriegsmarine) byly silnou složkou jedné z evropských námořních velmocí. Podrobný seznam válečných lodí nejrůznějších typů a jejich tříd je ohromující. Na síti je běžně a v celém rozsahu k dispozici. Pro hrubou představu uvádím nejpočetněji zastoupené druhy válečných plavidel: torpédoborce 30 ks, torpédovky 100 ks a ponorky 48 ks. S ohledem na to, že předpokládané evropské válčiště té doby bylo mimooceánské a tedy počítalo s operacemi v rámci kontur evropského kontinentu, byly to síly značné.
Jedním z hlavních válečných přístavů kriegsmarine byl přístav Pula. V pořadí první, stářím trochu „zažloutlý“ snímek v příloze zobrazuje nejen samotný tento válečný přístav, ale zajímavé jsou na něm asi hlavně samotné lodě zde zakotvené.
Další snímek představuje vývoj čtyř kategorií bitevních lodí kriegsmarine, které předcházely pozdější stavbě dreadnoughtů, tedy řekněme, že jde o prereadnoughty. Jednou z těch lodí třídy Monarch byla i SMS Wien potopená italskými torpédovými čluny.
Další obrázek ukazuje dreadnought Viribus Unitis a chci doufat, že za ním plují další tři dreadnoughty kriegsmarine z celkových čtyř, tedy ještě Teggethoff, St.István a Prinz Eugen, které kriegsmarine měla.
Nedávno jsem v jednom článku napsal, že plzeňská Škodovka byla světově první zbrojovkou na světě, která vyrobila třídělovou věž s kanóny ráže 305 mm. Zde záběr z její výroby. Na dalším snímku je pohled na věž již usazenou na lodi.
Kriegsmarine měla i svoji složku námořního letectva, která sloužila převážně k patrolování nad určenými vodními prostory. Byla vybavena létajícími čluny, ty byly pro tento účel také vyzbrojeny a vystrojeny. Příběh:
Jeden z těchto hlídkujících člunů zpozoroval v říjnu 1916 pod hladinou plovoucí ponorku, směřující v hloubce cca 10 m směrem k Boce Kotorské (jiné zdroje uvádějí, že ponorku zahlédly pobřežní hlídky). Ověřeno bylo, zda v těch místech nepluje ponorka vlastní. Neplula, tak byly k napadení této již nepochybně nepřátelské ponorky vyslány dva ozbrojené létající čluny. Každý z nich měl na palubě dvě hlubinné nálože po 50 kg s nastavitelnou hloubkou výbuchu a 10 ks běžných pum po 10 kg. Oba letouny ponorku, kterou byla francouzská Foucault (pojmenovaná po význačném francouzském fyzikovi 19.stol.), dostihly. Napadly ji a značně poškodily. Poškození se projevilo v zatékání mořské vody do jejího trupu. Nemusilo to být až tak vážné, ale stoupající hladina vody v ponorce dostoupila až k bateriím. Jejich zkratováním slanou mořskou vodou pak došlo k vývinu jedovatých plynů ohrožujících posádku. Ponorka se naštěstí mohla i přes dílčí poškození vynořit. Její kapitán Lt. Devin se tedy tak rozhodl a osádce přikázal ihned po vynoření vystoupit na palubu. A aby se loď nedostala do nepřátelských rukou, zajistil i její následné potopení.
Námořníci, shromáždění i s kapitánem v místě potápějící se ponorky by pak sami ve vodě asi dlouho nepřežili, musili jen doufat, že nepřátelské létající čluny pro ně přeci jen přivolají nějakou pomoc. …
Odezva létajících člunů a jejich osádek na situaci francouzských trosečníků na sebe nedala dlouho čekat:
Následoval totiž nezvykle gentlemanský čin ze strany letců kriegsmarine. Oba létající čluny typu Lohner L, konkrétně L 132 a L135 se snesly v místě na hladinu poblíž trosečníků z ponorky. Ti se snažili na člunech zachytit, zejména se držet jejich plováků. Čluny pak pomalou plavbou po hladině, tlačeny svými běžícími motory, vlekly trosečníky k pobřeží až do připlutí záchranných lodí. Zvláštní „instanční“ gentlemanská výhoda při této plavbě byla dokonce poskytnuta dvěma nejvyšším důstojníkům ponorky: ti byli rovnou pozváni přeplavit se po jednom v kokpitech jednotlivých člunů!
Později bylo zjištěno, že z posádky ponorky nebyl nikdo zabit ani vážněji zraněn. Všichni se zachránili, lépe řečeno byli zachráněni.
Dovoluji si PT čtenáře v této souvislosti upozornit, že na mé webové stránce existuje v rubr. „Zajímavosti“ starší článek s názvem „První vodní letadla“. Zde je možno mimo začleňující text najít spoustu obrázků prvních vodních letadel nejrůznějších konstrukcí a od nejrůznějších výrobců či přímo konstruktérů.
V příloze tohoto kusého článku, který zobrazil i některá válečná plavidla Kriegsmarine je zobrazen i SMS Bodrog, což je smutně proslulý říční monitor, který při vpádu do oblasti Bělehradu měl, podle zdrojů, svými výstřely zahájit 1. světovou válku jako vůbec prvý.
