Britská letadlová loď HMS Furious (třída Glorious) útočí

Nálety německých vzducholodí na anglická města a jiné cíle během 1. světové války si pochopitelně vyžadovaly nějakou novější a účinnější formu odplaty. Bombové nálety na Anglii prováděly tenkrát pouze lodi německé námořní vzduchoplavby, které k misím startovaly se svými zeppeliny z konkrétních a známých základen v Německu. Pokračování textu “Britská letadlová loď HMS Furious (třída Glorious) útočí”

Vzducholodi

Vzducholodě jsou tělesa vznášející se – staticky – v ovzduší, jsouce naplněna plyny lehčími než vzduch. Aby vzducholodě mohly řízeně plout, jsou vybaveny motory pohánějícími vrtule a mají i kormidla. Uvnitř mají další zařízení umožňující funkci celku. Mají podlouhlý aerodynamicky tvar. Mimo definici poznamenávám, že lodi obecně nemohou létat, mohou jen plout. Proto např. i tehdejší názvy funkcí na palubách vzducholodí byly odvozeny od námořní terminologie. Létat mohou jen letadla. Jsou těžší než vzduch, létají jen díky aerodynamickému vztlaku vzniklému na profilovaných obtékaných plochách tahem pohonné jednotky. Nicméně se asi již neubráníme vžitému „vzducholoď nám letěla nad hlavou“. Pokračování textu “Vzducholodi”

Korvety, dělnice lidství. Druhá světová válka na moři, hlavně na Atlantickém oceánu.

Jedná se o nejmenší válečné lodě, jejichž důležitým úkolem bylo působit v sestavě konvoje především jako záchranné. Tvořily s určitým odstupem „zadní voj“ konvojů. Pokud nepřátelské ponorky či letadla zničily např. některou z doprovázených obchodních lodí konvoje, bylo jejich přední starosti postarat se o životy přeživších námořníků ve vodě či na záchranných člunech. Jejich rychlost jen o málo překračovala rychlost samotného konvoje. Pokud korveta plnila nějaký zvlášť velením konvojem povolený úkol mimo svoji pozici v konvoji, měla pak dost co dělat, aby konvoj dostihla. Jejich výzbroj byla při jejich malých rozměrech maximálně možná zejména co do výzbroje proti ponorkám, ale později i proti letadlům. Základní povšechné údaje korvet květinové třídy (Flower), kterými se budu dále zabývat: délka cca 63 m, rychlost cca 30 km/hod. Jeden parní čtyřválcový stroj a dva kotle. Výbavou byl sonar a postupně stále ve větším množství i radar. Pokračování textu “Korvety, dělnice lidství. Druhá světová válka na moři, hlavně na Atlantickém oceánu.”

Rychlé hladinové útočné, záchranné a podobné čluny Spojenců.

Tento článek navazuje na předchozí zde již editované  téma o německých menších hladinových a ponorných útočných prostředcích. Jako cíl si stanovuji opět spojení  slovních informací  s obrázky takových prostředků. Podrobné informace o nich byly již sepsány odborně zdatnými zpracovateli, takže já do textu dále zahrnuji jen to, co připojenou obrazovou přílohu musí alespoň základně a případně i historicky vysvětlit, aby byla srozumitelná. Pokračování textu “Rychlé hladinové útočné, záchranné a podobné čluny Spojenců.”

Nacisty chystaná obrana hladiny Kanálu před očekávanou invazí Spojenců

Vyráběné a Němci použité menší hladinové i ponorné útočné prostředky

Anglický renomovaný autor V.E. Tarrant sepsal knihu (velmi podrobný, historicky výtečný dokument) s názvem „Poslední rok Kriegsmarine“. Kniha vyšla i u nás v r. 1995 v nakladatelství Mustang. Pokračování textu “Nacisty chystaná obrana hladiny Kanálu před očekávanou invazí Spojenců”

Výsadkové čluny a lodě 2. světové války

Jako autor tohoto příspěvku musím nejdříve říci, že vycházím pouze z přečtení vynikajících knih Miloše Hubáčka, který v celkem sedmi z nich , opřen o oficielní prameny, popisuje kvalifikovaně boje 2. sv. války v rozlehlé pacifické oblasti. Od nešťastného Pearl Harboru až po shozené americké atomové bomby. Pokračování textu “Výsadkové čluny a lodě 2. světové války”

Vratiplachta. Je podstatně starší, než jsem si myslel.

Vratiplachta, někdy také nazývaná či řazená mezi podélné plachty. Byl jsem ze svých povrchních cest po vědomostech toho mínění, že ji vynalezli Holanďané někdy v 17. století. Jelikož jsem o ní chystal článek, obrátil jsem se na známou autoritu, vicekomodora Petra Patočku s dotazem, který z národů vratiplachtu vynalezl a kdy byla nasazena široce „operačně“. Pokračování textu “Vratiplachta. Je podstatně starší, než jsem si myslel.”

Stojí u vody, ale dosáhnou i nad ní. Historické spíše přístavištní než přístavní jeřáby.

Před časem jsem si jako obdivovatel staré techniky všiml na internetu obrázku jednoho historického dřevěného jeřábu sloužícího k vykládce a nakládce říčních lodí. Technika se mi natolik zalíbila, že jsem si obrázek uložil. Pokračování textu “Stojí u vody, ale dosáhnou i nad ní. Historické spíše přístavištní než přístavní jeřáby.”